alienee's mixtape: childhood

7. února 2018 v 20:29 | alienee |  about a soul
Očividně všechno to bloumání nad hlubokomyslnými články přišlo opět vniveč. Umíraly poslední kapičky naděje, když v tom se mi zčistajasna zjevil jeden naprosto zbytečný nápad. A vzhledem k tomu, že jsem se na téma tohoto nápadu celkem cítila, došlo dokonce k realizaci. Z toho nejspíš vyplává, že zbytečné články se mi produkují mnohem lépe, než vyjadřování nějakých hlubších názorů a pocitů. S tím bych měla něco dělat. Ale do té doby vám představím...

... hudbu mého dětství. Aplaus za šílenou originalitu.

Pro přečtení i poslechnutí následujícího obsahu račte dál - avšak pouze na své vlastní nebezpečí.

 

hororovinky #1

28. ledna 2018 v 20:03 | alienee |  alienee goes to the movies
Fůů, to byla zas doba - aneb má noční můra o lednové neaktivitě se stala skutečností. Stala se mi totiž taková divná věc... jak šílená prokrastinátorka, znechucená vůbec myšlenkou na učení doma (to se snad má dělat ve škole, ne?), jsem se začala učit učit se. Celkem bych si přála ať mi to vydrží i dál, snažit se na poslední chvíli přijde většinou vniveč, ale na druhou stranu bych si teď ráda užívala klidu a zase se na vše vykašlala. Uvidíme...

Přesně takhle to vypadá, když se v psané formě snažím omluvit, začnu být nervózní a zmateně kecat, co mi přijde na mysl. V reálu jsem na omluvy úžasná, omlouvám se pořád a za všechno. Takže se omlouvám, pokud by se zde našla dostatečně bláznivá bytost, kterou by má neaktivita trošku mrzela.

A teď už k věci, kterou jsem si pro vás přichystala. Během vánočních prázdnin jsem se vrátila k hororům a opět se dostavil ten hororový hype, takže jsem z toho občas až moc nadšená. Napadlo mě, že bych sem jednou za čas tedy mohla hodit článek, ve kterém bych vypsala svůj názor a ty kecy kolem na dva až šest hororových filmů, které se mi zrovna zalíbí a budu k nim mít co říct. Lehce pod tlakem a s nedostatkem originality nebo kreativity, pro vymyšlení chytlavého názvu pro "hororově zaměřenou sérii", mě nenapadlo nic lepšího než mírně ubohé "hororovinky".

A v prvních hororovinkách jsem se mírně rozepsala o Lights Out a Happy Death Day, takže pokud nejste zrovna fanoušci starších hororů, máte dnes šťastný den, protože se jedná o - podle mě - povedené filmy dokonce z posledních dvou let!

alienee goes to the movies | 2017

2. ledna 2018 v 20:16 | alienee |  alienee goes to the movies
Již jsem od lidí ze svého okolí, obzvláště těch bližších, získala mnoho titulů, které se pohybují po celé škále možností i nemožností. Jedním z těch titulů je i "filmová fanatička" a ten se mi opravdu líbí. Ale nejsem si jistá, jestli si ho zasloužím.

Nejsem žádná velká kritička, nechám se okouzlit i filmy, které mají své mouchy, ale přesto si mě získají. Snažím se povšimnout si negativ, ale soustředit se převážně na pozitiva. Ale hlavně, hlavně mi jde o to, abych si film užila, nebo ještě lépe - abych si z něj něco odnesla. Novou ideu, další perspektivu, hluboké zamyšlení. Jindy to je jen o tom, co se mi líbí, co mi připadá zajímavé, nebo co je horor (protože u hororů jsem dokonce schopná shlédnout cokoliv nad čé-es-ef-dé-ovských 40%).

Když zrovna neválím šunky u filmů a seriálů doma nebo u přítele doma, vyrazím do světa a buďto s přítelem nebo jinou obětí, často vybranou z mých kamarádek, okupujeme nějaká ta sedadla v kině. Minulý rok jsem na tom okouzlujícím místě, kde je třeba nežádoucí socializace, strávila o něco méně času, než na kolik jsem si navykla, ale stěžovat si rozhodně nemůžu.

Kritik jsem špatný a recenzář přímo ukamenováníhodný. To však neznamená, že k filmům nemám, co říct. Většinou toho mám dost, co říct, ale ne vždycky se k tomu vyťukávání srdéčka po filmovém zážitku do klávesnice nedostanu. Proto dnes přícházím s pár slovy ke všem šesti filmům, na které jsem v roce 2017 šla do kina, přestože ke dvěma už samostatné články mám a na třetím článku se pracuje (snad).

Kam dál

Reklama