Září 2017

horror | It - Part 1: The Losers' Club

30. září 2017 v 14:28 | alienee |  alienee goes to the movies

It - Part 1: The Losers' Club (2017)

Uběhlo již 27 let od doby, kdy to poprvé napadlo filmová plátna. Letos se to opět probudilo ze svého spánku a už má hlad.
Chcete balonek od tančícího klauna Pennywise? Nakonec se stejně všichni budeme vznášet!

○○○

Do sedmého září jsem odpočítávala dny, poctivě den za dnem, už od doby co bylo datum zveřejněno. Když se na něco tolik těšíte, jako já se těšila na To, je zde vyšší pravděpodobnost, že se vám někdo tam nahoře pokusí vysmát do ksichtu (ach Loki, ty zatracený starý vtipálku, tos trochu přehnal, nemyslíš?). Naštěstí byla moje duše spasena, přestože až 20 dní po premiéře. A počkat - Loki, tos zamýšlel? Kino jsem navštívila s kamarádkou 27.9. Ta symbolika sedmadvacítky je geniální!
A v jakém stavu jsem z kina vycházela? Naprosto uchvácena...

drawing | donnie darko

23. září 2017 v 11:11 | alienee |  drawings
Když mě zrovna popadne správná nálada, najdu papír, vytáhnu tužky a progresa a s pevným odhodláním usednu ke stolu před notebook s předlohou. Po nějaké kruté a tiché době skončí úporný boj s náčrtem, plný gumování, překreslování a vtipného nadávání - no jen si představte šestnáctiletou holku hobití výšky, která ze sebe (kdovíproč) nevysouká žádné plnohodnétné sprosté slovo a přesto se snaží rozčileně nadávat. Po ukončení bitvy s náčrtem, přesouvám předlohu do pouhé poloviny obrazovky, abych se mohla zároveň dívat na film a dávám se do nepříliš soustředěného stínování - což jde taky poznat. Nějak tak probíhá můj "proces" čehosi, jako kreslení...

reading | óda na mistra kinga

21. září 2017 v 11:29 | alienee |  books
Paradoxně svými nejoblíbenějšími autory nazývám ty, od nichž jsem nečetla ještě ani zdaleka tolik knih, abych se mohla nazývat jejich fanynkou. Co na to říct, některými se nechám snadno okouzlit.
Pokud jsou tady nějací velcí fanoušci, prosím, neukamenujte mě, jen se snažím vyjádřit svůj názor na spisovatele s jehož knihami už nějakou dobu trávím celé dny.


Kdo by kdy tušil, že nevinné dítko, narozené jednadvacátého září roku 1947 v Maine bude strašit, dojímat a získávat si srdce dospělých i dětí druhé poloviny dvacátého a první poloviny dvacátého prvního století. Kdo by kdy tušil, že právě tohle novorozeně je předurčeno stvořit hromadu skvostných příběhů, z nichž budou moci dlouhá léta těžit filmoví režíséři...

tv series

19. září 2017 v 10:30 net•flix•ing

Seriály. Malí ďáblové, co nás neustále drží pod kontrolou, nutí nás trávit celé dny jejich uctíváním, nedovolují nám spánek a nevinně nás nutí zamilovávat si jejich postavy a světy. Proto ty seriály snad milujeme, ne?
Jakožto velká milovnice seriálů (je přece lepší říkat 'milovník/milovnice', než hledat dostačující psychologický výraz, který by popisoval onu nemoc) Vám nyní představím některé ty mé žrouty času. Nejspíš nikdy nezbude čas ani místo pro všechny, ale budiž...
*Časožrouti nejsou seřazeni podle řádu, pouze podle skvělého chaosu - až ke konci je rozřazení seriálů od Marvel a DC.

bell witch

3. září 2017 v 19:55 | a1ienee |  auntie alienee's good night stories

V krásný chladný večer jako je dnes, je nejvhodnější zachumlat se do peřiny s teplou kávou nebo čajem... zhasnout světla a ponořit se do ticha a tmy a přečíst si nějaký good night story.
Když jsem se tak od malička prohrabávala tajemnými případy, historkami a děsivými legendami, tak by se u mě nějaké ty good night stories snad i našly...
Máte-li tedy zájem, sedněte si tady do tmy se mnou a povíme si o Bellově čarodějnici...