oh, where did halloween go?

9. listopadu 2017 v 11:12 | alienee |  wibbly wobbly...
Nějakou dobu jsem se neozvala.
Znáte ten pocit, když najednou dostanete novou dávku energie, v hlavě vám to šrotuje a vymýšlíte jeden geniální článek za druhým, ale čím víc se do toho zažíráte, čím víc vás toho napadá, tím je realizace vzdálenější a vzdálenější až jste najednou v bodě, kdy si uvědomíte, že jste nic neudělali... a v tom bodě se naprosto zaseknte, neschopní dělat něco jiného, než je zírání do zdi? Eyy, toť mé vysvětlení.


Už ani nepamatuju, kdy naposled jsem měla naprostý klid od mozkomorů v mé hlavě. Na letošní podzim jsou rozhodně dost aktivní. Přízračně se toulají mezi ostatními myšlenkami. Zničehonic chňapnou po nějaké nevinné myšlence a otráví ji. A pokud se zrovna nesnaží otrávit co nejvíce myšlenek, prostě mi jen vkládají brouky do hlavy a vysávají tak ze mě štěstí.
Ale co už, na druhou stranu je přece pěkné, že se mnou ti mozkomoři chtějí trávit tolik času. Ráda hledám na každém ty střípky dobra a oni jsou vlastně tak věrně milí.
Ale stejně jsem si řekla - už pár týdnů zpátky, jen do té realizace pořád přicházejí nějaké překážky - že stejně pár mozkomorů budu muset dostat pryč, nebo je minimálně zamknout. Jinými slovy: sháním exorcistu. Tak co? Někdo by měl zájem? Exorisamus te, omnis imundus spiritus omnis a tak dále a tak dále.
Musím se nějak víc začít radovat z maličkostí. Anebo se alespoň nestresovat z maličkostí.


Taky vám ten říjen utekl tak rychle? Pořád jsem si říkala, co všechno v říjnu musím zvládnout... a nic. Nejvíce mě štve způsob jakým jsem oslavila Halloween.

me, realising that halloween's gone

Halloween je prostě... můj oblíbený den už od dětství. Jako malá jsem prostě nechápala, proč si na sebe nemůžu vzít kostým a chodit po sousedství vybírat sladkosti. Rodiče mohli neustále opakovat, že to není český svátek, že ho neslavíme, ale já to stejně nikdy nechápala.

Ve školce a v prvních ročnících školy jsem všem dětem pořád strašně hrdě vyprávěla, že jsem narozená skoro na Halloween (tehdy jsem moc nebrala v potaz, že někdo může být přímo narozený na Halloween, měla jsem pocit, že jsem prostě výjimečná, jen když jsem se na ty tři/čtyři dny přiblížila a že je mi ten den souzený... prostě děcko).

Myslím, že nějak v třetí nebo čtvrté třídě začalo pravidelné slavení Halloweenu s mojí kamarádkou ze třídy. Zatímco já už žila na hororech, ta kamarádka nikdy žádný neviděla. Pamatuji si, že ten úplně první Halloween nám její mamka připravila několik úkolů - přečetly jsme si legdendu o Jack-o'-lantern a měli jsme na základě textu něco vyplnit, hledaly jsme balíčky se sladkostmi podle mapy a vydlabávaly jsme dýně. Jak jsme slavily ty další halloweeny, si už nepamatuju, možná to všechno byly pouze obyčejné přespávačky, kdy jsme chvilku něco hrály, něco pekly a zašly si večer na procházku k lesu. Ale každý rok jsme zakončily večer filmem. A protože se kamarádka bála plnohodnotných hororů, sledovaly jsme filmy, co ona označovala za horory. Všechny díly Twilight, Krev jako čokoláda, Hostile, Sněhurka a Lovec nebo Červená karkulka s Garym Oldmanem. To byly ty naše romantické, fantasy horory, které jsme sledovaly od třetí třídy do... nejspíš osmé nebo deváté.
Nikdy to nebyl takový ten Halloween, jaký jsem vždy chtěla slavit, ale byla jsem za to pokaždé vděčná. Upřímně bych do toho šla i letos.

Ty představy o Halloweenu vždy byly plné přehnaně ozdobených baráků. Umělí kostlivci vylézající ze země u svých stejně umělých náhrobních kamenů, obrovitánské pavučiny zamotené v korunách stromů na zahradě, netopýr sem, netopýr tam, hned několik umělecky vyřezaných dýní a nějaké to vyskakující strašidlo. Představa mě, jako naprostého dítěte byla, že se převleču do úplně super úžasného strašidelného kostýmu a s kamarádkou od vedle a bratranci, půjdeme koledovat. Dostaneme jen ty nejlepší sladkosti a zatímco čas rychle plyne a nám se nesmiřitelně blíží večerka, rozhodneme se jít k tomu starému domu, o kterém si všichni šeptají. Prý tam žije čarodějnice. Vzdalujeme se od osvětlených známých zahrádek plných halloweenských ozdob. Tma je stále hustší, stejně tak mlha, ploužící se kolem nás. Cestou se jako správná děcka hecujeme, kdo se odváží jít dovnitř a podobně. Samozřejmě, že bychom šli všichni a celý halloweenský večer by skončil našim vyděšeným úprkem domů, ale... cítili bychom se skvěle. Prostě klasický Halloween z televize. Jako starší dítě jsem už tolik netoužila po koledování. Zatímco scenerie vypadala stejně jako v dětstkých představách, tentokrát jsme se s přáteli schovávali v našem domečku na stromě. Obličeje nám osvětlovaly svíčky, zrovna jsme dokoukali jeden horor a před dalším jsme si dávali pauzu, která byla prostorem pro vyprávění našich strašidelných historek. I v téhle představě muselo dojít k nějakému setkání s nadpřirozenem a taky všechno muselo skončit dramatickým útěkem. Prostě klasika, moc ráda jsem jako malá před něčím utíkala. A taky jsem se příliš nechávala ovlivňovat filmy.



Dodnes se nemůžu zbavit touhy... oslavit Halloween. Chtěla bych si vytvořit nějaký úžasný kostým. A ne jeden. Ódine, však já bych chtěla přímo celou další šatní skříň plnou halloweenských a hororových outfitů a kostýmů. Zatím bych do této sbírky mohla zařadit maximálně hororovou mikinu, tričko s potiskem podobným plakátům na staré horory, mikinu s několika netopýry, asi troje trička s mimozemšťany a jednu pořádně mimozemskou mikinu. Nic víc. Chtěla bych si vyzdobit pokoj, klidně až přehnaně, klidně dětinsky. Chtěla bych celý Halloween, od rána až do večera strávit, tak jak se strávit má. Vyřezáváním dýní, pojídáním dýňové polévky (miluju) a dýňového koláče (miluju!!), začít ráno pozvolna s pár filmy Tima Burtona, odpoledne kouknout na nějakou teenagerskou hororovou komedii jako Ginger Snaps nebo Jennifer's body, pustit si černobílou klasiku - Draculu s Lugosim nebo Frankensteina s Karloffem, vrátit s k Burtonovi se Sleepy Hollow k večeru, dát si něco podle Kinga a pak nějaký horor, co miluju a děsí mě nejvíc + horor se svou nejoblíbenější hororovou ikonou + horor, který jsem ještě neviděla. Ano, v těch hororech, jaké bych si pustila mám celkem jasno :D Nejspíš bych se večer prošla hřbitovem, protože večer bývá přece jen nejkrásnější.

Vlastně jsem počítala s tím, že takhle oslavím letošní Halloween. Nakonec jsem však celý den strávila mnohem děsivěji - jen, co jsem se vrátila ze školy, začala jsem se učit chemii. Musím podotknout, že jsem až příliš silně prokrastinující osoba na to, abych vůbec pomyslela na učení, ale chemie mi dělá peklo. A když jsem se na chemii konečně vykašlala, bylo už pozdě a nestihla bych dosledovat plánovaný horor, který jsem chtěla pustit rodině. Nakonec jsme si ale stejně sedli k televizi a koukali na Stranger Things - což byl takový náš halloweenský kompromis (čímž narážím na scénku v seriále).

Kéž by to letos nevyšlo na úterý. Kéž bych neměla hlavu plnou mozkomorů, zvedla bych se zavčas ze židle a šla nakoupit alespoň nějaké halloweensky laděné ozdoby. Kéž by to. Kéž by tamto. Kéž by...

No! Netřeba si hned házet mašlí! Do Halloweenu zbývá už jen 357 dní. Tentokrát jsem si slíbila, že se patřičně a včas připravím. Letos v létě si mě po roce podmanila ta správná spooky nálada, takže hodlám v tomhle duchu přežívat po celý rok a na Halloween to jen pořádně podtrhnout.


Omlouvám se za tuto... podivnou, nesouvislou, bezvýznamnou, zbytečnou (mám pokračovat?)... slátaninou. Je to prostě tou post halloweenskou depresí. Všechno je to ještě intenzivnější a bolestivější kvůli těm... vánočním reklamám a vánočním ozdobám a nakupováním vánočních dárků...

Svět je zvláštní místo.

Snad se zanedlouho uvidíme u něčeho... méně zmateného :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siren Siren | E-mail | Web | 9. listopadu 2017 v 16:15 | Reagovat

Naprosto to znám ! Už dlouho mám v hlavě článek o "čarodějnictví" wicca a tak dále ale prostě nikdy nevím kde začít a hrne se mi v hlavě vždy tolik myšlenek, že by z toho možná byla ají kniha :D.
Když si tak čtu co vše bys na Halloween chtěla dělat tak koukám ! To stejný bych chtěla totiž také! :D Uplně vymazat nálepku dospělosti a vše totálně přehnaně. A večer by sme spali v rakvích ! :D
A náhodou, čtení té tvojí "slátaniny" mě bavilo ! Doufám, že mě nebudeš mít za nějakého úchyla co si libuje v depresích jiných :D to ne !
Příští Halloween bude příprava už několik měsíců předem. Přišlo to letos nějak moc rychle, ani sem nestihla vydlabat dýni :(.

2 alienee alienee | Web | 9. listopadu 2017 v 17:48 | Reagovat

[1]: Z takového článku (nebo série článků) ohledně wicca bych se asi zbláznila radostí!
A je toho mnohem víc! Na Halloween bych mohla psát ódy :D Ano, ano rakve, prosím!! Takže až se mi povede sesmolit nějaká pořádná a pořádně přehnaná halloweenská slavnost - a budou i rakvičky - okamžitě tě zkontaktuju a klidně zaplatím cestu. Chtělo by to nějaký taxi pohřebák, sakra, to by bylo skvělé! :D
Jsem ráda, že to aspoň bavilo, a nic takového si nemyslím (ovšem pokud jsi opravdu gurmán, co se týče depresí jiných lidí, asi bych ti mohla dodat dost materiálu :D)
Přípravy budou velkolepé. 357 dní! Už je na čase shánět pořádné dýně! :D

3 Siren Siren | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 19:39 | Reagovat

[2]: No musím to nějak rozjet až budu mít více času a bylo by asi několik hodně dílů :D.
To by bylo fakt super ! :D Všechno ve velkým pořádně. Chcu nějakej fakt luxusní kostým čarodějky! Takže počítám s tím. :D Mám možnost sehnat hodně dřeva tak si vyrobíme asi rakve na míru xD.
Ne, ne opravdu takový gurmán nejsem :D, většinou mě to nedělá dobře když vím, že má někdo trápení a deprese a snažím se pomoct.
Dýně budou pořádné! Babička pěstuje ty mega dýně. Všechno bude :D

4 alienee alienee | Web | 10. listopadu 2017 v 23:33 | Reagovat

[3]: Prosím a smutně koukám, snad tě v blízké době popadne ta nejlepší možná nálada pro sepsání Wicca série! Budu čekat a budu se těšit :3
Bacha, tohle je nebezpečné, podporuješ mě a dodáváš mi naději v realizaci plánů... hmm, tak to vskutku budeme muset dát ten Halloween do kupy s tou nejvyšší velkolepostí! A když už jsme u té Wiccy, co to nejprve oslavit prostě jako Samhain a pak udělat obrovskou přehnanou halloweenskou párty, na kterou najmeme i Tima Burtona?
No, v takových případech se také snažím pomoc.. občas se to i podaří, ale mě pak z toho chytne ještě třikrát větší depka :D Taky tě potom ty deprese ostatních tolik dorazí?
Pěstuje... mega dýně... Asi se tě v blízké době zeptám, jestli mě nechceš adoptovat, jako mladší sestru. Neboj, moc toho nenajím, takže jsem méně finančně náročná :D

5 Siren Siren | E-mail | Web | 11. listopadu 2017 v 10:49 | Reagovat

[4]:Doufám v to také! :D
Klidně tě podporovat budu ono by to vážně špatné nebylo :D, a skvělý plán ! Tim Burton a co jestě Johny Depp? :D :D !
Já odjakživa jsem vždy všem sloužila jako Vrba a to za mnou chodili lidé s kterými jsem se skoro neznala. A já si na to tak zvykla na vše ají hlavně v nemocnici. Není mi pak vůbec zle, nevážu si to na sebe ventiluje se to hned ven. A to jsou lidé co by byli ají rádi aby to přenesli na druhé, mám s tým zkušenosti. Ale na mě to nejde. Jde mi ají pomáhat od bolesti ale to dělám jen fáákt hodně blízkým lidem.
Ani nevíš jak ráda bych měla takovou sestru s kterou bych si tak rozuměla! Mám mladší ale o dost.

6 Keiji Keiji | Web | 11. listopadu 2017 v 17:18 | Reagovat

Jo, o tom množství článků mi povídej. V hlavě toho sepisuju tolik! V myšlenkách už jsem pronesla tisíce vět, desítky článků naplněných mnoha názory a zkušenostmi a prožitky... ale černé na bílém, skutečné, je těžké to všechno vyjádřit. Overwhelming. To je to slovo, které tu touhu vyjadřuje ale já si nemůžu vzpomenout, jak to nazvat česky.

Upřímně jsem nikdy k Halloweenu tolik netíhla - vlastně mě celkově příliš nebraly žádné svátky. Když jsem měla chuť něco podniknout, udělala jsem to bez ohledu na to, jaké je datum. A přestože jsem hltala jednu hororovou knížku za druhou a filmy a zbožňuju strašidelné historky a melancholické fotografie a všechno s tím spojené... pouštěla jsem se do těchto úžasných věcí, podzim nepodzim.
Každopádně určitě chápu to, jak se nese atmosféra, když je celý svět obalen v tom svátku strašidelného a člověka to tak nějak vtáhne... ale právě proto je skvělé, že každý rok se tyto události opakují a i když to jednou člověk "nestihne", není to konec a poslední šance. O to zodpovědněji se na to bude připravovat příště, o to víc těšit!

ps. stejně mi přijde, jak říkáš, že ten letošní Halloween přebily ty Vánoce. V obchoďácích a tak to kolikrát úplně zazdili a ještě před tím koncem října obměnili výzdobu za vločky a třpitky a řetězy a sněhuláčky. Jejich vina je to taky!! :D

7 Ami Ami | E-mail | Web | 12. listopadu 2017 v 13:17 | Reagovat

Závidím krajinám, kde to oslavujú. Nemusela by som koledovať, som už na to asi stará (xD), ale ísť na ulicu v desivom cosplayi. :D Ale nabudúci rok to oslávim aj ja, vezmem kamošku večer a pôjdeme desiť na zastávku. 😂😊
Dúfam, že ho nabudúci rok riadne osláviš! Dúfam, že to bude raz aj u nás. :)

8 alienee alienee | Web | 17. listopadu 2017 v 13:38 | Reagovat

[5]: Johnny Depp je snad samozřejmostí, přijede a dá si pár sól na kytaru :3
V nemocnici? Jsem ráda, že na tebe se ty nálady z ostatních hned nenalepí, to jsou pak zbytečná trápení, přestože člověk má dobrý pocit, že aspoň někomu pomohl, odlehčil ho od špatných myšlenek. Někdy je toho moc. A ano, někteří lidé, co se schválně snaží přenášet špatné nálady.. no to je kapitolka sama pro sebe, je smutné, že někdo chce něco takového.
Mám mladší sestru, se kterou jsme naprosté protiklady a to moc dobrý pocit není.. Já bych zase ocenila tu starší sestru, se kterou bych si rozumněla :D

[6]: Těžké vyjádřit a taky těžké se k tomu vůbec dostat :D
To je asi ta nejlepší možná volba, podniknout cokoliv kdykoliv! Takovou možnost nepostrádám, ale opět a zase mi chybí spíš to odhodlání :D a Halloween, to je asi něco čím žiju celý rok, maximálně občas to přebije jiná nálada, ale v říjnu a přímo na ten den je to stejně nejlepší :3

Ano! Není nic děsivějšího, než když v půlce října obalí celou Karolínu a všechny jiné obchodní centra zevnitř gigantickými vánočními ozdobami! Odinův hněv na ně!

[7]: Taky závidím. Bylo by to úplně super dětství! A já bych klidně ještě koledovat šla... sice bych se druhý den plácala do čela "Co mě to zas napadlo?" ale šla bych :D
Doufám, že se pak dočkám nějakého článku jak děšení na zastávce probíhalo! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama