christmas is here

24. prosince 2017 v 12:18 | alienee |  wibbly wobbly...
Když už jsou tu ty Vánoce, nálada nenálada, pojďme si o nich ještě povídat (a mírně zanadávat na lidi zuřivě nakupující a hrůzu nahánějící). Navíc - alienee vám přece chce popřát šťastné a veselé!



Čas vánoční. Masa lidských bytostí sprintuje mezi obchody s vystrčenými lokty - samozřejmě aby cestou pobili co nejvíce svých potenciálních rivalů u pokladen - a už se ani nesnaží zakrýt ty na povrch vyplouvající známky šílenství. A když už se setmí a všichni za sebou táhnou ty tašky, přecpané k prasknutí a nahrnou se do eMHáDéčka, kde těmi taškami santovsky přehozenými přes ramena "omylem" vyknockoutují polovinu spolujezdců, tmou už začínají problikávát vánoční osvětlení domečků a zahrádek. Romantická procházka skromnou vkusně osvětlenou vesničkou je vždycky okouzlující, než se tedy dostanete k tomu jednomu domu, který je až oslepující. Haló, jsem v rozpacích. To tady otevíráte vesnický strip club nebo zakládáte zmenšeninu Las Vegas?
Ze svátků klidu se nám staly spíše svátky stresu, krve, prolité v obchodních domech a vlasů, jež byly vytrhány při složitém vybírání dárků svým drahým osůbkám ("Čau mami, tohle je dárek pro tebe, těch zaschlých kapek krve si nevšímej, měl na to zálusk ještě nějakej děda, však chápeš, ne... Mám tě ráda. Jo a nepomohla bys mi s tou zakousnutou protézou v mé ruce?")
No co si budeme povídat. Vánoce umí být pěkný masakr a někdy je lepší nevycházet z domu, protože všude se skrývá nebezpečí. Obchody jsou ta nejvíc hardcore zóna, ale není bezpečno ani ve školách, kde polovina třídy mluví o dárcích jaké mají nakoupené a druhá polovina leží na zemi v epileptických záchvatech, že své poslední peníze utratili na mekáč a teď nemají z čeho kupovat dárky.
Bacha, přichází 'ale'...

Ale!

Dnešním dnem je snad všem masakrům již konec. Dnešní den si snad už můžeme užít v klidu. Takže doufám, že už máte všechno nakoupeno zabaleno, abyste nemuseli vyrazit do ulic, které by mohli ohrožovat opozdilci, co shání poslední dárky. A jestli jste takovou poslední výpravu na dárky museli v těchto dnech podstoupit... Doufám, že vás provázela Síla a dostali jste se domů ve zdraví.

Moc se mi nelíbí fakt, že lidé berou kupování dárků jako povinnost a tolik u toho zmatkují. Proč si všichni nemůžeme koupit nějaké blbůstky, co potěší, nějakou drobnůstku a prostě si užít společně strávený čas? Je to škoda. A ještě víc mě v tomhle ohledu štve, že sama se strašně těším na ty dárky a sama zmatkuju, když kupuju někomu dárky.

Navíc - patřím k těm, co kupují na poslední možnou chvíli. Dárky jsem nakupovala... v úterý. K nákupu dárků se můžu chlubit ještě dalším super bonusem, nádhernou tupohlavostí, když vůbec dojde na vymýšlení dárků. Neumím vybírat dárky. Když jsem byla menší dárky za mě kupovali rodiče, ať už mým kamarádkám k narozeninám nebo k obdarovávání náhodných spolužáků během hororu z prvního stupně základní školy alias "Vánoce ve škole :)". Rodiče zajeli do obchodů, já mezitím koukala doma na Buffy The Vampire Slayer nebo Xenu, když přijeli ukázali mi dárek, mamka ho zabalila a já to pak jen předala. Jaké zlaté časy. Později jsem vždycky měla kamarádky, které hodně četly, takže jsem vždycky vybrala knížku a byla jsem za vodou. Teprve od minulého roku nastal problém - dárek pro přítele. Kniha? Maximálně na podpal (nenávidí knížky, láme mi to srdce). S výběrem dárku na narozeniny jsem byla spokojená, ale tentokrát jsem opravdu nevěděla co, takže mám pocit, že si tady vytrhám vlasy, než mi napíše, že dárek otevřel, bude pravděpodobně předstírat, že se mu líbí a pak se jen jednou pokusím udusit polštářem a snad na to zapomenu. Mě prostě lidi musí říct co chtějí. Jinak koupím něco, co se líbí mě a to není zrovna kdovíjak skvělá možnost. Vážně.

Ódine, já jsem neskutečně trdlo.

Když už kecám o těch dárečcích... Od pátku mi tady na stole taky leží dáreček od přítele. Řekli jsme si, že si je rozbalíme až na Štědrý den. Je to strašný nápad. Moc mě to pokouší a dostávám pořád tiky do oka a cukají se mi ruce a myslím, že se mi v nervovém systému celkově odehrávají nějaké zvláštní elektrické výboje a skraty. Zvědavost mě zabije. Už ten zabalený dáreček mám úplně ohmataný, jak se snažím po hmatu přijít na to, co to je, ale zatím jsem z toho moc nevyčetla. Štěrká to.

Ódine, tuším, že jsem psychicky labilní trdlo.

Dárečky připravené. Stromeček, už týden nazdobený, čeká na splnění svého každoročního údělu. Našim šedivým domem problikává sem tam nějaké vánoční světélko. Ty vánoční ozdoby u nás musí působit celkem minimalisticky. Máme jen na černém jídelním stole šedý sváteční ubrus, uprostřed jednoduchý adventní věnec s šedými svíčkami. Před jedním francouzským oknem se hned mezi naším Fenderem Stratocasterem a sbírkou alb od Metallicy a Nirvany "skví" křivý, nízký, umělý stromeček s bílými a stříbrnými baňkami, na jehož vrcholku balancuje ze strany na stranu hvězda. Celý obývací pokoj hlídá místo jakéhosi Ježíše náš James Dean (ten obraz jsem chtěla do pokoje, prakticky mi ho ukradli, že když mám na zdi Sherlocka Holmese a mapu středozemě, nemůžu mít ještě Jamese Deana). Můj pokoj, který už tak působí téměř černobíle s šedými a bílými stěnami a černým nábytkem zdobí tři různá světélka, která nikdy nemůžu zapnout společně, protože mi barevně neladí. Na zahradě máme pár stromečků vytvořených z větviček a světýlek a toť k naší vánoční výzdobě. Náš život je asi vážně kapku černobílý, ale já to tak mám ráda :D.

A až se po čtvrté hodině sejdeme u ehm 'sváteční' večeře, nejspíš nám k tomu nebudou znít koledy (alespoň doufám), ale spíš The Verve. Po večeři se sestra lítostivě podívá na dárky pod stromečkem (a já budu mít pocit zadostiučinění, že jsem zajistila pozdější rozbalování muhehe) a pojedeme k babičce. Nedokážu si představit v jakém duchu to tam bude probíhat, protože všichni jsme šťastní, že máme dědu doma z nemocnice, ale zároveň tam jsou ty rozpaky, protože člověk se prostě bojí, že se rozhovor stočí ke zdravotním problémům. Naštěstí to děda bere celkem s vtipem, takže by atmosféra nemusela být napjatá. Už se celkem na rodinu těším. Jsem zrovna ten typ člověka, co mu rodina začne každou chvíi lézt na nervy, ale že je mám ráda holt nepopřu a prostě se těším.

K druhé části rodiny pojedeme zítra. Tam se také těším, i když nepředpokládám, že tam dlouho vydržíme vzhedem k tomu, že se nám nedávno rodina rozrostla a co si budeme povídat, řvoucí děti vyženou kdekoho :D

Vánoční nálada na mě ne a ne přijít, ale nevadí. Stačila by mi chvilka klidu a trocha času s rodinou. Ten sníh i jednoznačně chybí a taky jsem letos zmeškala Grinche, což je tak jediná vánoční pohádka, kterou zvládnu. Včerejší den jsme s rodiči proseděli u Inception. Tak dlouho jsem se na to chtěla podívat. U celého filmu jsem se ani nehnula, naprosto jsem to hltala a ke konci mi zaslzely oči, protože mě vždycky ty opravdu dobré filmy dojmou a tohle je přesně ten typ mých nejoblíbenějších filmů (pořádný mindfuck, propracovanost, kvalitka, kapka mysteriozity a jakási ta filosofie). Poté jsme v televizi zastihli Harryho Pottera a i přes počáteční nesouhlasy rodičů (hlavně tátovy pózy, jaká je to kravina - to potom už jen vidíte, jak v průběhu filmu párkrát otočí hlavu k televizi, pak už odkládá noťas a vezme si mobil, aby se neřeklo a vzápětí odkládá i mobil a soustředěně sleduje fim).

Nedá se říct, že by se u nás doma ty Vánoce tolik řešily, krom stromečku a materialistického nakupování dárků a marných snah o vánoční náladu, které jsou brzy vzdány, ale stejně... Nedokážu si tohle období představit bez Harryho Pottera a Střihorukého Edwarda! (Tuším, že občas spolu zvládáme trávot čas jako rodina i mimo Vánoce).


A po mém dlouhém úmorném a bezvýznamném (ale vážně, komu se podaří najít výmluvu pro to, co by tady mohlo být významem, získává mého zlatého... Batmana) vykecávání vám chci konečně hromadně popřát...

Přeji Vám všem krásné prožití svátků,

ideálně ve zdraví - pokud vypijete flašku vaječného koňaku, prosím nesedejte za volant, výhýbejte se schodištím, pokud dáte přednost flašce rumu, platí to dvojnásob; dávejte si pozor na kapra, já ho radši vůbec nejím, už jednou (ještě k tomu mimo Vánoce) jsem zažila jízdu do nemocnice, protože se mi v krku zaseklo pár kostí a ven prostě nešly (aneb příhody vaší alienee), a prosím, nezaduste se ani bramborovým salátem (jo u našeho vánočního stolu se dějí věci...); a dávejte pozor na jakékoliv další nástrahy, jako třeba náhodné oběšení na vánočních světýlkách, to by mohlo být nepříjemné, padající vánoční stromečky, nepodceňujte zlaté prase (protože má i ty velký zahnutý zuby nahoru) a abych nezapomněla, dávejte bacha i na pana Krampuse - a v dobré náladě (vánoční, nevánoční, na tom stejně nesejde, hlavně se mějte skvěle!
Užijte si prázdniny a využijte volný čas k odpočinku a setkání se s vašimi nejdražšími a k čemukoliv se vám zachce. Alienee vás má ráda a ze srdce vám přeje to nejlepší.
Jo a taky vám přeju pod stromeček weasleyovské svetry!

Jednoduše si to užijte!

tak pravila Alienee.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mileyfan-blog mileyfan-blog | Web | 24. prosince 2017 v 12:24 | Reagovat

Šťastné a veselé Vianoce 😃

2 Siren Siren | Web | 24. prosince 2017 v 12:46 | Reagovat

:D Vtipný článek. Dnes jsem dodělávala poslední cukroví a koukala na telku a taky krmila kočky. Odpoledne jdu navštívit jednu starou paní co je slepá a nemá rodinu a trochu ji rozveselit s mámou :).
Jinak ty tvoje příhody mě připomněli letošní Vánoce zatím :D. Máma má letos trochu smůlu. Po cestě domů ji zhaslo Betlémské světlo, nesehnala kapra a ještě něco už nevím :D. No mě roztrhala kočka igelitku v které bylo cukroví na terase a čekám co dalšího přijde a vlastně je to fakt jako nějaka groteska tady občas.
Takže hlavně opatrně dnes ! :D

3 Ami Ami | E-mail | Web | 24. prosince 2017 v 18:39 | Reagovat

Lol Aliee, zas som sa pri tvojom článku nasmiala. :D
Tebe taktiež krásne Vianoce, snáď dostaneš všetko, čo si želáš. <3

4 alienee alienee | Web | 25. prosince 2017 v 10:43 | Reagovat

[2]: Siren, ty jsi jednoznačně dobrá mořská víla :D člověk si občas myslí, že takové dobré duše vymřely, ale očividně je tu ještě naděje :)
No někdy se takové příhody začnou lepit na paty a ať už to bývá jakkoliv katastrofální, je dobré se tomu i zasmát :D A ta kočka za to určitě nemůže, třeba jí ta igelitka vyprovokovala :D
Opatrně radši i nadále... Nechť tě provází štěstěna! :D

[3]: Nic by mě nemohlo potěšit víc! :D Taky ať najdeš pod stromečkem všechna svá přání, ale hlavně to štěstíčko a zdravíčko ♥

5 Atheira Atheira | Web | 25. prosince 2017 v 18:35 | Reagovat

Stejně mě baví, jak všichni píšou a říkají, že nakupovali dárky na poslední chvíli a děsně nadávaj, jak je všude plno, lidi šílí a chovají se jak blázni.
Vždyť jste vlastně všichni součástí té masy, co nakupuje na poslední chvíli, rve se o poslední barbínu pro malou sestru a plni zoufalství kupují mamce sprcháč, protože už nic jinýho nezbylo. :D Kdyby vás ubylo, možná by ve městech nebyla taková tlačenka. Ba co víc, třeba by i ti pošťáci měli lepší život. Vždyť oni už tak se mají celý rok dost bídně. :D

6 alienee alienee | Web | 25. prosince 2017 v 19:26 | Reagovat

[5]: Máš vlastně pravdu, věci mi občas dochází pozdě, stejně jako tady, kdy si stěžuju na lidi v obchodech před svátky, když tam na poslední chvíli proplouvám taky a stejně tak si protiřečím i s dárky a vlastně se vším (tím 'vším' bych chtěla zahrnout kompletně svůj život, nejen článek :D). Na druhou stranu jsem měla tu čest vidět to šílenství naživo - a snad už se to opakovat nebude.
No a myslím, že ta výzva pro zlepšení živobytí pošťáků stojí za to, tak snad příští rok :D

7 Keiji Keiji | Web | 26. prosince 2017 v 9:39 | Reagovat

To je hrozně hezký, zase jsem si musela udělat chvilku, abych si tvůj článek vychutnala pomalu a při smyslech. :D (Teda, většinou články nečtu, když jsem napraná, ale chtěla jsem tím říct že mám někdy roztěkanou mysl a je těžké udržet pozornost. :D)
Tvé pocity u předávání dárku příteli si umím velmi živě představit, taky jsem si je mnohokrát prožila a člověk potom nechce dělat nic jiného, než se dusit polštářem nebo práskat hlavou o zeď, protože/přestože si přijde neskutečně hloupě a vlastně jen sám sobě, nikdo jiný se na něj tak nedívá. O důkaz víc, že si to stejně zase všechno děláme sami. :D
Inception je boží, zbožňuju tyhle propracované filmy a obzvlášť, pokud jsou o jakémsi cestování v čase, a navíc ten soundtrack... *u*)
Grinche jsem taky zmeškala a mrzí mě to, protože stejně tak to bylo jediné, na co jsem se v televizi těšila. A už jsem ho dlouho neviděla... ale stahovat se mi ho nechce jen tak. :D
A já taky skoro vždycky nakupuju na poslední chvíli, z toho si nic nedělej a nenech se ponížit. :D Většinou totiž jsem opravdu zoufalá z toho, co některým lidem pořídit, že přemýšlím a promýšlím a vymýšlím do poslední chvíle, pořád doufám, že se objeví něco perfektního, protože je pořád ještě čas... a pak najednou ten čas není a člověk stejně musí sebrat jen něco, na co narazí. Ale někdy, někdy to vyjde a i den před Vánoci seženeš to, co jsi chtěla. Takže vlastně nikdy do poslední chvíle nevíš, jak to dopadne a tím pádem jak můžeš vědět, jestli je lepší kupovat s předstihem (protože tady pak zase hrozí, že než dojde na Vánoce, ten obdarovaný si tu věc koupí sám, než mu to předáš! :D), nebo přežít ty davy... :D
Každopádně opět Ódinovský popis a těším se na pokračování! :D Snad bez kostí v krku a zaskočených salátů... :D

8 VeJa VeJa | Web | 26. prosince 2017 v 21:49 | Reagovat

Ani na mňa vianočná atmosféra nedošla, neboj, nie si sama :D Grincha som tiež nevidela, ale milujem ho, jednak kvôli Grinchovi samotnému ale aj kvôli tej malej blondínke, ktorá je teraz jednou z mojich obľúbených speváčok :D
Hádam ma nebudeš nenávidieť, ale nechápem prečo ľudia kupujú darčeky na poslednú chvíľu, ja som posledný kúpila kamoške  deň po mikulášovi a aj to čokoládu :D ja by som tie davy nemohla vystáť :D

9 alienee alienee | Web | 31. prosince 2017 v 12:18 | Reagovat

[7]: Awe, mě dojímáš :'3 Ale moje články klidně můžeš číst napraná, jo? Ono to stejně musí působit jako bych je napraná psala :D
Nemůžu s tebou nesouhlasit, jenže já se toho stresařského zlozvyku asi nezbavím :D
Ódine, joo! Ten soundtrack byl perfektní! Taky miluju přesně ten samý typ filmů a obzvláště filmy od Nolana jsou odinské! :3
Já už nemám slov, ty vždycky něco napíšeš a já zaprvé souhlasím a zadruhé mi díky tvých slov zase něco dojde a pak se stresuju méně, takže děkuju :D
Žádné kosti v krku, panu kaprovi se raději vyhýbám... doufám, že ty jsi taky přežila Vánoce v pořádku :D

[8]: Každým rokem je to s vánoční atmosférou těžší, že? :D Paneódin, ty máš ráda The Pretty Reckless?! :o Zbožňuju tě! :D
Prosím tě, prý nenávidět :D Já to na jednu stranu taky nechápu, přestože to dělám :D Opravdu obdivuju ty, co kupují dárky včas a dokonce ještě před Mikulášem, jak píšeš :D Připadá mi to jako nemožný úkol :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama