horror | lights out & happy death day

28. ledna 2018 v 20:03 | alienee |  alienee goes to the movies
Fůů, to byla zas doba - aneb má noční můra o lednové neaktivitě se stala skutečností. Stala se mi totiž taková divná věc... jak šílená prokrastinátorka, znechucená vůbec myšlenkou na učení doma (to se snad má dělat ve škole, ne?), jsem se začala učit učit se. Celkem bych si přála ať mi to vydrží i dál, snažit se na poslední chvíli přijde většinou vniveč, ale na druhou stranu bych si teď ráda užívala klidu a zase se na vše vykašlala. Uvidíme...

Přesně takhle to vypadá, když se v psané formě snažím omluvit, začnu být nervózní a zmateně kecat, co mi přijde na mysl. V reálu jsem na omluvy úžasná, omlouvám se pořád a za všechno. Takže se omlouvám, pokud by se zde našla dostatečně bláznivá bytost, kterou by má neaktivita trošku mrzela.

A teď už k věci, kterou jsem si pro vás přichystala. Během vánočních prázdnin jsem se vrátila k hororům a opět se dostavil ten hororový hype, takže jsem z toho občas až moc nadšená. Napadlo mě, že bych sem jednou za čas tedy mohla hodit článek, ve kterém bych vypsala svůj názor a ty kecy kolem na dva až šest hororových filmů, které se mi zrovna zalíbí a budu k nim mít co říct. Lehce pod tlakem a s nedostatkem originality nebo kreativity, pro vymyšlení chytlavého názvu pro "hororově zaměřenou sérii", mě nenapadlo nic lepšího než mírně ubohé "hororovinky".

A v prvních hororovinkách jsem se mírně rozepsala o Lights Out a Happy Death Day, takže pokud nejste zrovna fanoušci starších hororů, máte dnes šťastný den, protože se jedná o - podle mě - povedené filmy dokonce z posledních dvou let!


○ Lights Out ○


Horror | 2016 | USA

Malý Martin nedávno přišel o otce, jeho matka se dostává do úzkostlivých stavů a v domě se opět objevuje bytost spojená s minulostí Martinovy matky. Jediná osoba, která věří v jeho těžko uvěřitelé a děsivé trápení je Martinova starší sestra Rebecca, která v dětství, po odchodu svého otce, procházela stejnou noční můrou, alespoň do doby, než se od své matky odstěhovala. Rebecca chce Martinovi poskytnout ochranu, které se jí tehdy nedostalo, jenže ani mimo rodinný dům nejsou v bezpečí. Tentokrát Rebecca před problémy neuteče, ale začne odhalovat minulost své matky a dozvídá se víc o tajemné bytosti, která je ohrožuje ve stínech.

Lights Out je jeden z mnoha hororů, na které jsem se šíleně těšila, ale do kina jsem nešla, protože mám kolem sebe nedostatek "hororových lidí". A jak to už to tak mívám u takových filmů, na které se do kina ani přes svou touhu nedostanu, dlouho jsem trucovala a vzdorovala shlédnutí filmu doma. Ale přece jen jsem se k tomu konečně dostala. Yeey.

Lights Out jsem viděla už nějaký ten rok před ohlášením tohoto filmového zpracování. Byl to obyčejný krátkometrážní filmík na youtube. David Sandberg má na práci i více krátkometrážních hororů a je na nich krásně vidět, že horor, co se většinou natahuje na hodinku a půl, bývá účinější, když má pod pět minut. Jeho krátké filmíky jsou velmi povedené a jeho původní Lights Out se mi líbilo nejvíce. Není třeba více než dvou rolí - protagonistka, kterou vždy hraje jeho manželka a pak nějaký ten bubák. Jsem ráda, že "širší" zpracování nápadu, co si Sandberg vyzkoušel na krátkometrážním Lights Out se dostal pod ruku opět jemu a ne jinému, známějšímu režisérovi. Je vidět, že tenhle chlápek horory zpracovat umí. Nadchla mě i menší "easter-eggová" role jeho manželky, která si zahrála chvilku na začátku (stejně tak i v Sandbergově Annabelle 2, ale o tom třeba jindy). Takové roztomilé detaily a easter-eggy mám ráda.

A když se vrátím ještě ke chvilce než jsem se na film podívala... Upřímně jsem se kapku bála. Když mi film ležel v hlavě tak dlouho po zklamání z mé vlastní absence na projekci v kině, začínala jsem mít pocit, že se u toho hororu budu bát. Že je to ten pravý. O to víc jsem se těšila na shlédnutí a zároveň mě začal děsit ten vlastní předpoklad strachu - taky šlo o to, že mi to připomínalo můj reálný strach, který přišel, když jsme se přestěhovali do nového domu. Ještě jsem shlédnutí odkládala chvilku poté, co jsem dotrucovala a chtěla si film pustit. Začínala jsem to tak mírně naznačovat příteli a doufala, že se na to bude chtít kouknout se mnou, jenže A) chlapům naznačování nedochází, B) Lights Out patří k tomu minimu hororů, které viděl a jakožto ne zrovna hororový fanoušek, by to určitě nechtěl vidět znovu a opět se vzdát spánku na pár nocí.

Takže jsem se jednoduše vzpamatovala a jednoho večera si film za světla svíček pustila.

Po sedmdesáti pěti minutách jsem tady seděla zabalená v dece a s úsměvem na tváři stírala dojaté slzy.

Lights Out se pravděpodobně dostal mezi mé oblíbené horory. Ne tím že by mě vyděsil, ale tím kouzlem jaké v sobě nesl. Nebyl to dlouhý film, nebyl čas na hluboké budování a rozebírání kdovíčehovšeho, jelo se svižně na jednoduché, ale milé zápletce s klišé momenty alá psychiatrická léčebna a podobně.

Zamilovala jsem si postavy. Nikdy, nikdy jsem žádný pár v hororu neshipovalo tolik (nebo možná jsem neshipovala v hororech vůbec) jako Rebeccu a jejího charismatického přítele Breta. Pět a sedmdesát minut, věnovaných strašení a odhalování pravdy a dalšího strašení. Tak málo času na rozvjení vztahu postav a přece jen! Hallelujah. Vztah mezi Rebeccou a Bretem, Rebeccou a jejím bratrem i komplikovaností rodinných vztahů mezi Rebeccou, Martinem a jejich psychicky nestabilní matkou bych ve škole hodnotila jako naše stará dějepisářka, když se jí líbily mé prezentace: dvakrát podtržená jednička se dvěma hvězdičkama - jak jen mi ta učitelka chybí, chci zpátky na základku.

Velmi dobře byl zpracován i filmový "bubák". Diana, pouhá silueta pohybující se mezi stíny, jelikož světlo jí ubližuje, působila dost znepokojivě. Spousta režisérů duchařských a podobných hororů by se mohla už naučit jednu věc - nejefektivnější a nejděsivější je, když pořádně vašeho bubáka pořádně neukážete a necháte to na siluetách a menších rychlých zobrazení. Dianě na znepokojivosti neubral ani ten okamžik, kdy jsme ji mohli zřetelně zahlédnout - když vzhled odhalíte v krátkém momentu, uspokojíte tím diváckou zvědavost a nezničí to celkový dojem, jako když tak toho hnusného ksichta ukazujete po celý film. A dokonce charakter podtrhlo odhalení minulosti, což je většinou jeden z momentů, který se v každém filmu nemusí povést, ale tady se povedl. Nejděsivější mi na tom stejně připadala ta Dianina agresivita, to jsem snad ve filmu ještě tak účinnou a reálnou agresi neviděla.

Jednoduše se mi Lights Out moc líbilo, byla jsem spokojená i s hereckými výkony, občas jsem si pobrečela když jsem se více zaměřila na vlasy Teresy Palmer (Rebeccy), protože jsem pořád psychicky mimo ze stále tr vajícího stavu mých vlasů - snad už se ale zlepšují - a jak už jsem psala: film běžel pěkně svižně a nenudil. Potěšilo mě celkové zpracování scén, krásná jednoduchost a celé to podtrhlo počteníčko o tom, jak si Sandberg chytře pohrál s některými efekty, které by je normálně vyšly draho, ale Sandberg zapojil svou kreativitu a poradil si s tím levněji, po svém a efektivněji.

A hlavně Lights Out mělo své osobité miloučké kouzlo a zařadilo se to tak mezi horory, které (například IT) označuji za "pěkné" nebo "roztomilé", nad čímž většinou lidi z okolí kroutí hlavou.


○ Happy Death Day ○


Horror | Thriller | Mystery | 2017| USA

Tree se s kocovinou probouzí v pokoji Cartera a vychází vstříc novému dni, který by měl skončit další - a právě její narozeninovou - pařbou. Jenže než se na akci dostane je zabita vrahem, skrývajícím svou identitu za maskou. V tu chvíli se z noční můry probouzí... Opět v pokoji Cartera a opět, tentokrát zmateně, vychází vstříc... tomu stejnému dni, který opět končí její vraždou. Tree se na svůj narozeninový den ocitla v nekonečně opakující se smyčce, která - ať už udělá cokoliv - pokaždé končí její smrtí. Když se smíří s tím, že smrti neunikne, využije časové smyčky k nalezení svého vraha.

V prvé řadě se přiznám - mám menší slabost pro časové smyčky a podobnou "práci" s časem, tudíž jsem si ideu Happy Death Day mírně zamilovala.

Při sledování mi také na mysl vyskakovaly scénky z jedenácté epizody třetí série Supernatural - Mystery Spot - kde se bratři Winchesterovi taktéž ocitli v časové smyčce. Začínalo to písničkou Heat of the Moment (a proto patřím mezi ty SPN fanoušky, kteří mají Heat of the Moment jako budík na každé úterý), kdy se Sam probudil, Dean zvolal "Rise and shine, Sammy!" a po pár hodinách už Sam pozoroval Deana umírat... stokrát, na ty nejrůznější a nejvtipnější způsoby a on jediný si to pamatoval.

U Happy Death Day to tedy bylo velmi podobné, začínalo se probuzením Tree za zvuků jakéhosi zvláštního vyzváněcího tónu "Hey it's my birthday" a také pokaždé zemřela jiným způsobem. Sice tady nebylo tolik originálních i vtipně neobyčejně obyčejných způsobů jako v Supernatural, ale to nepřekáželo. Asi by bylo zvláštní, kdyby Tree nestihl podříznout vrah, protože by dřív uklouzla ve vaně, nebo by na ni spadla skříň.

Líbilo se mi, když se Tree trošku vzpamatovala z toho pochopitelného šílení (no kdo by nebyl kapku nervní, když si pořád prochází tím stejným dnem a pořád ji nějaký týpek v masce vraždí?) a začne využívat svých "životů navíc" a předvídání spousty opakujících se okolností z onoho dne, aby utekla smrti, nebo aby chytla svého vraha.

Krom odhalení vraha má také spoustu času na to, aby se nad sebou zamyslela. Uvědomuje si, že se chovala jako prvotřídní mrcha a přestává se tolik divit tomu, že by ji někdo chtěl zabít - existuje spousta obličejů, které by se mohly skrývat pod maskou.

Jako dobrý nápad mi přišla i ta nejistota, když se Tree zamyslela nad tím, že prakticky jakékoliv další úmrtí by opravdu mohlo být její poslední. A další věc - člověk by celkem i čekal, že ve smyčce bude uvězněna Tree i vrah a oba dva si vše budou pamatovat. Jenže tady byla ve smyčce jen Tree a díky toho měla oproti vrahovi výhodu, že znala spoustu dění z toho dne zpaměti a ulehčovalo jí to vyšetřování.

Happy Death Day působí jako jeden z těch puberťáckých hororů - maskovaný vrah, všude mlaďoučcí pěkní teenageři, co si užívají života, pár hlášek k tomu a všechno podtržené hudebním výběrem. Vlastně jsem si ze soundtracku dokonce zamilovala dvě písničky a to právě Sir Sly - High a Mother Mother - Love Stuck. Samozřejmě nesměl v soundtracku chybět ani "creepy" vrahův theme song.

Film se mi tedy hodně líbil, je to jednoznačně ten film, co diváka nemusí vtáhnout do děje, ale určitě ho pobaví. Nemůžete čekat nic extra hororového, je to spíše mysteriózní thriller, u kterého se zaručeně nebudete bát. Ale horory přece nejsou jen o strachu, že?

○ ○ ○

Určitě dejte vědět, jestli byste stáli o pokračování hororovinek (nemůžu si pomoct, ale ten název mi způsobuje tik v oku) a popřípadě i o článek v podobném stylu, který by tentokrát nebyl o hororech, ale bylo by to shrnutí názorů k DC filmům od Man of Steel (2013) po novou Justice League, jelikož v sobě dusím pár těch názorů...

Zatím se loučím a budu se snažit přidat více než dva články za měsíc - to je masakr, vážně. Alienee pořád žije, jen tak se mě nezbavíte.

Sayonara ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 5. února 2018 v 14:09 | Reagovat

Jasné, že si nám chýbala! <3 Konečne si späť a teším sa na ďaľšie odporúčania na horory a iné filmy či seriály.

2 Keiji Keiji | Web | 6. února 2018 v 16:57 | Reagovat

Mě tvá neaktivita mrzela! :'( :D A těším se na tvou snad nastávající aktivitu! :D
To trucování, že se na film doma ne a ne a nepodívaš, protože jsi uražená, že s teobu nikdo nechtěl do kina, naprosto znám! :D Doteď to tak táhnu s To... :D
"Chlapům naznačování nedochází" je naprosto trefná a vtipná poznámka. :D
Popravdě, horory jako tak zase nevyhledávám. Kdysi jsem je zbožňovala a hltala jsem jeden za druhým, ale dneska už mě to nějak přešlo. Taky to možná bude trochu tím, že už jsem dlouho nenarazila na žádný dobrý. Většinou se totiž dostanu k takovým těm béčkám v televizi a jen pak nadávám na nepromyšlené postavy, nucené nechutné scény nebo příliš průhledné lekavé okamžiky. Už dlouho jsem nenarazila na žádný, u kterého bych se fakt bála a v noci měla problémy s tmou. Naposledy tak u Paranormal Activity jedničky, zbytek už byl zase příliš nucený. :D
S Lights Out jsi mě ale zaujala!
A s Happy Death Day ještě trochu víc, protože cesty časem a časové smyčky a všechny tyhle hry se čtvrtým rozměrem, to sleduju všechno, ať je to klidně odpad na csfd! :D
A hororovinky je fajn výmysl! :D (Jen jsem si musela dát pozor, kolikrát to 'roro' napíšu :D)

3 alienee alienee | Web | 8. února 2018 v 20:19 | Reagovat

[1]: Aw, Amii <3

[2]: Nic nemůžu slíbit, ale snažit se můžu vždycky! Pokud ta snaha skončí v "rozepsané" nebo "smazané" je už jiná věc xD
S Tím (proč je to tak geniálně složitě jednoduchý název?) opakuji, že jednoho dne se holt podívat musíš i přes ten truc, jen tak to s tím nedám pokoj :D
A "Naznačování chlapům" by se dalo dlouze rozepsat, na tom se snad také všechny shodnem :D
Připadá mi, že s přibývajícím věkem lidi ty horory opravdu přestávají vyhledávat, až je zazdí úplně... Nějaké dobré se ještě mezi tím vším najdou, věř mi :3
Pokud tedy dáš Lights Out a Happy Death Day, doufám, že tě filmy nezklamou ^^ (mimichodem, měly bychom si povyměňovat filmy a seriály na témata, jako právě časové smyčky *w*)

4 Natt Natt | Web | 26. února 2018 v 10:18 | Reagovat

Máme naprosto stejný problém - také mám kolem sebe hrozně moc málo hororových lidí! Vlastně prakticky vůbec žádné a je to dost na pytel! :D
Horory miluji ale nevím, jestli jsem nějak vadná, protože jsem ještě nenašla žádný, u kterého bych se vážně bála. Sem tam mě nějaké lekavé scény dostanou, ale pocit děsu mě snad ještě žádný nenahnal. To platí i u těchto dvou, co tu zmiňuješ, ale i přes tu absenci strachu musím souhlasit, že se jedná o jedny z těch kvalitnějších hororů a ne o žádné trapné splácaniny.

5 alienee alienee | Web | 1. března 2018 v 10:42 | Reagovat

[4]: Někdy to bývá těžké a hlavně není s kým chodit do kina, to je to nejhorší!
Tuším, že trpíme stejným postižením :D Také se leknu, obzvlášť když jsem celý týden strašně nervní kvůli školy nebo lidí a pak kouknu na horor a vyskakuju u každé lekačky jako čertík z krabičky, ale pocit strachu a hrůzy se ještě nedostavil.. Asi budeme náročné divačky :D
Jsem ráda, že s touto hororovou dvojkou souhlasíš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama