mixtape | august 2018

31. srpna 2018 v 20:03 | alienee |  alienee's mixtape
Když už nic, alespoň k tomu mixtape jsem se dokopala. Přála bych si, aby se mi aspoň přes září povedlo zrekapitulovat léto do článku a napsat také o dovolené v Německu... ale co já vím, tak to s mými sliby na blogu nedopadá nejlíp :D

V srpnovém mixtape to bude trochu veselé, trochu energické a rebelující, trochu jako projížďka Impalou 67 s bratry Winchesterovými a na závěr dojde k rozloučení s létem.



The Kooks - Four Leaf Clover

Za chytlavost a za to, jak mě dokázala rozveselit.


The Kooks mám ráda, jejich písničky bývají opravdu veselé a příjemné k poslechu, často mě probudí, rozveselí. Občas mě také přivádějí na temné myšlenky - našeptávají mi, ať odpojím sluchátka, dám zvuk co nejhlasitěji, a hlavně ať zblázněně skáču po pokoji (ehm, tančím, ehm).
Momentálně jsem je strašně dlouho neslyšela, ale když už jsem tak náhodou narazila tady na Four Leaf Clover, písnička, která vyšla tak deset dní zpátky (a ano, já ji v té době zmeškala). Náladu jsem zrovna měla mrtvou, posmutnělou a potřebovala jsem něco, co by zaměstnalo moje myšlenky... Tahle písnička se té úlohy s vervou uchopila a za chvilku jsem sebou "tanečně" zmítala v křesle a zpívala text, který mi vlezl svou chytlavostí a zpěvákovým výrazným hlasem hned při prvním poslechu (natož pak po tom dvacátém).

*And when the night is over and the drugs are gone, all you've got is your four leaf clover, you keep inside you coat, and when the night is over and the drugs are gone, you feel the world is getting colder, you got no one to hold* ach moji bohové, spaste mě. *you got a real sick mind*



Yungblud - Tin Pan Boy

Protože jsem s nimi už od začátku. A taky za lístky na koncert.

Vždycky jsem si přála být u zrodu nějaké kapely. Vědět, že jsem s tou kapelou jakž takž od začátku. A taky bylo vždy mým snem, dostat se na koncert právě takové kapely.

Poštěstilo se mi a byla jsem u zrodu Yungblud. U toho, jak vycházely písničky, dlouhou dobu zde byly jen čtyři a najednou v poslední době vydali rovnou album a prostě... aaww. Neumím ani zdůvodnit, proč z toho mám radost a nedokážu popsat, jak velkou z toho mám radost.

Ach. Jak ty kapely rychle dospívají :'3

Tin Pan Boy je první písnička, s níž jsem se od Yungblud setkala. A stále je mou nejoblíbenější. Má ten nejlepší náboj ze všech. Je to ta písnička, kdy jsem si řekla o zpěvákovi Dominicu Harrisonovi a jeho kapele: "Je mladý, drzý, se spoustou energie a růžovými ponožkami... Miluju to".



Ginger - Gasoline

Za nostalgické chvíle se Supernatural a za doprovázení na cestách.

(Obrázek nezobrazuje kapelu Ginger, ale seriál Supernatural, v němž jsem písničku poprvé a tisíckrát slyšela - hned v pilotní epizodě btw. Nechci předstírat, že znám kapelu Ginger, tady mám prostě vztah k seriálu, ve kterém písnička zazněla)

Tahle písnička si mě dostala hned svým úvodem a ani jsem nepotřebovala slyšet zpěv, kytara mě prostě vábila. A vábila mě tolik let, pokaždé, když jsem se na první epizodu podívala znovu a zase... ale stejně jsem si písničku vyhledala až letos... no co už.

Není to sice jedna ze skladeb, která zazněla během jízdy bratrůch Winchesterových v krásné Impale 67, ale já ji stejně budu mít zafixovanou k tomu autu... a k jízdě celkově. Jízdě, jistým způsobem odlehčené, ale přece jen za důležitým cílem. Takže je to taková moje písnička na pohodu i odvahu a rozhodně mě doprovázela na dlouhé jízdě do Německa i po cestě zpátky. No jen si ji poslechněte. Není v ní něco prostě... co by se hodilo na noční jízdu z města, kdy vás míjí jen stíny stromů a noc?



The Cure - Last Day of Summer


Tak na ten konec léta.

No, někdy to přijít muselo. Tak vzdejme trochu úcty letním prázdninám toutou krásnou cureovskou melancholií.

Všechny letní zážitky mírně pobledly, jakoby na ústupu před podzimem, před nástupem do povinností ve škole, v práci.

Nesplněné sny vyplouvají na povrch, líně ale přece jen vtíravě na sebe upozorňují.

Tak teď pojďme být trochu melancholičtí. Zavzpomínejte na své nejlepší i nejhorší zážitky z léta a s The Cure přivítejte blížící se podzim s otevřenou náručí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Keiji Keiji | Web | 6. září 2018 v 7:31 | Reagovat

Ta první se mi moc líbila. Líbil se mi i "klip" - přišel mi takový hobití. :D Ale fakt, ten kudrnáč schovaný ve vysoké trávě byl hobit celým svým ztělesněním. :D
Druhá mi připomínala to, co jsem poslouchala ve své skejťácké době. Dneska už jsem na to asi moc stará. :D
Pak jsi mi připomněla v mém to-watch-listu položku Supernatural. Ach jo, ten list je tak dlouhý! :D
A ta poslední to fakt krásně uzavírá. Na tvůj pokyn jsem se zavzpomínala nad letními zážitky... a s politováním zjistila, že nejvíc si vzpomínám na bolest zubů. :D No, snad bude podzim lepší. :)

2 Královna Klára Královna Klára | Web | 15. října 2018 v 20:56 | Reagovat

"V srpnovém mixtape to bude trochu veselé, trochu energické a rebelující, trochu jako projížďka Impalou 67 s bratry Winchesterovými ..." bože ano prosím, to zní jako sen!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama